Andělé ví

Když z čista jasna se vám objeví zpráva, kterou čtete stále a stále dokola, a přitom začínáte pochybovat o svých smyslech, že snad přehlédly či snad zaměřily pozornost malinko jinam a slova, která opakovaně přejíždíte se při tom zběsilém pátrání i přes to všechno zobrazují v ten nejčernější závěr, je vám smutno. Smutno na duši, smutno v představách, smutné ticho prostoupí celou vaší bytostí. Přesto všechno víte, že Andělé udělali to nejlepší, co mohli. Určitě to tak bylo, protože jinak by krásný mladý člověk mohl ještě dalších spoustu let svým širokým úsměvem rozdávat radostnou náladu všude tam, kde se objeví. Tak rychle prolétla tak krásná mladá žena mým životem, se svými předlouhými vlasy, které za ní vlají ještě teď, a stejně tak rychle i odešla. Je mi to moc líto, ale věřím, že díky Andělům bylo její trápení krátké a ona mohla s vyrovnanou a klidnou duší odevzdat své tělo.

Život je někdy nemilosrdný, a proto si važme každé minuty, každičkého okamžiku, který nám jakoukoliv formou dává pocítit jeho přítomnost. Užívejme si ho, a to se vším všudy. Naše možnosti nemají hranic, pokud jim je ale sami nenastavíme. Buďte přirození, neomezujte druhé a ani sebe. Zvolněte a zcela důvěřujte Životu. Vše je vždy dobré, tak jak to je. Děkuji Andělům, děkuji Jitko! Zůstávám ve vzpomínkách.